Danulka a motýlek


autor: ZP | publikováno: 28.10.2010


Příběh čtvrtý: Jak měla Danulka mapu



(pokračování...)

V koupelně na stropě byla skvrna velká jako půlka světa. Tedy jako půlka světa asi ne, ale tak velká, že stejně dělala Danulce starosti. Čím déle si ji prohlížela, tím méně se jí líbila. Na bílém stropě byly hnědé a béžové ostrůvky. "Můžeš vypadat jako ta nejkrásnější mapa s pokladem, ale když jsi na stropě, nikdo Tě nechce", říkala si Danulka a přemýšlela, co bude dělat.

"Už to mám! Dojdu si pro nějakou barvu a znovu vymaluji celou koupelnu". Motýlek okolo Danulky poletoval: "Už jsi někdy malovala byt? To není žádná legrace, to se musí umět.". Danulka se zasmála. Malovat přece umí každý! Došla do obchodu, koupila velké balení s barvou, nějaké štětce, štětky, válečky a těšila se, jak bude malovat. Z novin si udělala papírovou čepici, jak to viděla v televizi a pustila se do práce. Vzala barvu, namočila do ní váleček a chtěla začít malovat strop. "Jejda," řekla si, "ten strop je ale vysoký". Položila váleček, došla si pro židli, stoupla si na ní, zvedla ruku s válečkem a  barva jí začala kapat na obličej. Danulka slezla ze židle, otřela barvu z válečku, vylezla na židli, zvedla váleček a začala malovat strop. Ale co to? Váleček se jen tak koulel po stropě a žádná barva za ním nebyla vidět. Danulka seskočila ze židle, namočila váleček a tak pořád dokola. Za chvilku už byla Danulka celá bílá od barvy, na stropě bylo pár bílých míst a koupelna vypadala jako po boji. 

Motýlek to všechno pozoroval, chvilku se bavil, ale pak mu začalo být Danulky líto. Zalétl nad ní:" Danulko, každý přece umí něco jiného. Někdo umí dobře šít a někdo umí vymalovat. Proč by ses tím měla trápit sama, když už víš, kde máš hledat?". Danulka vyskočila:"Máš pravdu, motýlku! Na dispečerce určitě najdu nějakého mistra malíře." A také našla. Mistr malíř přišel, podíval se na to nadělení a řekl: "Víte co, jděte se projít a navečer přijďte, bude vše hotové". Danulka se rychle umyla a šla navštívit kamarádku. 

Večer se vracela a docela se bála, jak to doma vypadá. Když přišla, nevěřila vlastním očím. Koupelna byla celá modrá jako moře a když zvedla hlavu, tak nad sebou viděla mapu. Nebyla to mapa od vody, vůbec ne!  Byla to mapa pokladů. Mistr malíř se usmíval:" To aby se Vám dobře snilo, když se budete koupat.". Danulka poděkovala, zaplatila a víte, co bylo pak? Pak si napustila plnou vanu vody, přidala pěnu, opřela si hlavu o okraj vany. Dívala se na strop a snila o mořích. Motýlek seděl před dveřmi, do koupelny neletěl. Motýlci totiž nemají vodu rádi, víte? 

© Copyright - All rights reserved Dispečerka.cz Obsah těchto stránek je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a jiné šíření jejich obsahu, nebo jeho částí v
jakékoli form
ě včetně obrázků, bez písemného souhlasu
autora "Dispečerka,o.s.", je nezákonné.