Jak se vaří pivo


autor: ZP | publikováno: 05.11.2010


Zajímavosti ze světa hořkého moku



 

Výroba piva a vše co k pivu patří
Pivovarství na území České republiky má dlouholetou tradici. První známky o výrobě piva jsou z roku 1088 a nacházejí se v nadační listině kostela na Vyšehradě. Výsadu vařit piva měla nejprve pouze královská města a kláštery.
 
 
V nejstarších dobách českého pivovarnictví vařili a šenkovali pivo měšťané v právovárečných domech. Výroba piva byla tehdy doménou žen. Právovárečné domy měly vlastní pivovary. Vlastníci takových domů se později spojovali a vařili ve společném pivovaru.Podle množství sladu se vařila piva lehká, prostřední, silná ale také dvojnásob silná. Nejsilnější pivo bylo hořké zvané březňák. Vařilo se pouze v březnu a muselo vydržet celé léto.
 
.
Piva z hlediska typu se dají dělit na dvě základní skupiny:
1. skupina: piva světová - tato piva mají téměř velmi podobnou chuť, vysoký odbyt a stejně jako u jiných populárních výrobků nejsou ničím pozoruhodná. Taková to piva většinou obsahují 3 - 4,5% alkoholu v objemu a mají vyšší hořkost. Jsou vyráběna jednofázovým kvašení, to znamená, že hlavní kvašení i dokvašení probíhá v jednom CKT (cylindrokónickém tanku). Vyrábějí se většinou v pivovarech s roční kapacitou nad 300 000 hl, v něktrrých případech i s kapacitou nižší.
 
 
2. skupina: piva českého typu - tato piva mají výraznou regionální chuť, plnost, příjemnou hořkost a říz. Jsou vyráběna klasickou českou technologií, s vyšším obsahem alkoholu v rozmezí 3,2 - 5,5% objemu, podle druhu vyráběného piva. 
 
 
Klasická česká metoda- za použití českého sladu, žateckého chmele a vody. Z těchto surovin se nejprve připraví cukerný meziprodukt zvaný pivní mladina, do které se přidají  pivovarské kvasinky. Ty mladinu hlavním kvašením přemění v "zelené pivo", které se napouští do ležáckých uzavřených nádob, kde probíhá druhá fáze kvašení tzv. dokvášení, zde pivo získává charakteristickou chuť, plnost, říz a pěnivost. Pivo ve sklepních prostorách dozrává podle druhu 21 - 90 dnů. Pak následuje filtrace na křemelinovém filtru, kde se pivo zbavuje zbytků kvasinek a získává jiskrnou čirost. Potom pivo stáčí  lahví nebo sudů. 
 
U piva záleží na skladování, ideální teplota je  7 - 12°C. Lahvové pivo je třeba skladovat v temné místnosti. Velmi důležité je také dobře pivo načepovat. Točené pivo má mít teplotu 7 - 9°C, a natočené minimálně na třikrát. Pivo nikdy netočíme do zásoby, brzy zvětrá. Je nesprávné dotáčet zvětralé pivo čerstvým. Ani pohybování sklenicí při čepování není vhodné, pivo sice lépe pění, ale současně rychle ztrácí oxid uhličitý, pěna brzy spadne a pivo je zvětralé. 
 
 
Říká se, že  50% kvality piva dělá pivovar a druhých 50% hospodský ,i z dobrého piva se dají natočit  patoky.
 
 
 Ale i nalévání lahvového piva má svoje pravidla. Začínáme pivo nalévat na stěnu sklenice a pomalu sklenici z nakloněné polohy narovnáváme do kolma. Oxid uhličitý, který se během nalévání neustále uvolňuje v podobě malých bublinek, oživuje zlatavou barvu. Čepice pěny stoupá nad okraj sklenice. To umožňuje vyniknout chmelové vůni a současně je potlačován vjem hořkosti.
 
 
Dnes je pivo oblíbeno téměř na celém světě. Pro svou výživnou hodnotu je pivo také významnou potravinou. Má řadu pro člověka potřebných látek, jako jsou bílkoviny, dusíkaté látky, některé fosforečnany a vitamíny skupiny B.
Pivo je jedním z nejzdravějších nápojů
zdroj: www.pivobakalar.cz, upraveno
© Copyright - All rights reserved Dispečerka.cz Obsah těchto stránek je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a jiné šíření jejich obsahu, nebo jeho částí v
jakékoli form
ě včetně obrázků, bez písemného souhlasu
autora "Dispečerka,o.s.", je nezákonné.